Vesmír je místo pro mlsné

Vesmír je místo pro mlsné

Sladkosti: touha a potřeba.

 „… A najednou přišli na mýtinu, kde stála chaloupka celá z marcipánu, sušenek, bonbónů a čokolády.“

Poznáváte ji? Ano, je to perníková chaloupka, na kterou Jeníček a Mařenka narazili v lese a kterou hned běželi sníst.

Snad všechny děti milují sladkosti. Vědecké studie ukazují, že chuť na sladké je u lidí vrozená. Sladká chuť totiž znamená cukr a cukr znamená energii, kterou potřebujeme na to, abychom se mohli hýbat, přemýšlet, stavět nové věci, dýchat i spát.

Zakazovat, nebo omezovat?

Article200123_Maedchen Kekse auf Tisch.jpg

Obecně platí, že občas si dopřát nijak nevadí, pokud to nezačnete přehánět. Rodičovské zákazy nedávají žádný smysl a většinou je jejich výsledek přesně opačný. Každý ví, že zakázané ovoce chutná nejlépe. Proto je lepší se sladkostmi nakládat rozumně a naučit děti, aby je vnímaly jako něco mimořádného, ale povoleného. Tak zabráníte tomu, aby je jedly v tajnosti nebo u kamarádů a pak z toho měly špatné svědomí.

Sladkosti bez lepku

Malá sladkost jednou za den neškodí ani u bezlepkové diety. Podívejme se, co o tom píše německý spolek pro výživu DGE (Deutsche Gesellschaft für Ernährung): „Sladkosti jsou povoleny, pokud se konzumují s mírou. Je ale nutné dodržovat určitá pravidla. Sladkosti bohaté na cukr a tuk, včetně sacharózy, nesmějí představovat více než 10 % celkového příjmu energie. Porce musí být co nejmenší. Dezert by neměl být konzumován před hlavním jídlem a nikdy by neměl jídlo nahrazovat.“ Samozřejmě je možné udělat výjimku o narozeninách nebo o Vánocích, ale jinak musí být pravidla jasná, aby sladkosti zůstaly pro děti potěšením. To samé platí i pro bezlepkové dezerty.

Tipy, jak dětem nabízet sladkosti

Article200123_Kind Kekse Doppelkekse.jpg

Nabízíme několik tipů, jak vaše malé mlsouny uspokojit a přitom neohrozit jejich zdravý vývoj a respektovat jejich stravovací návyky:

  • Stanovte týdenní příděly: dítě má každý týden k dispozici určitý počet sladkostí, které si může rozdělit do jednotlivých dnů.
  • Ukládejte cukrovinky na jednom místě, například v „šuplíku sladkostí“, z nějž si dítě může samo brát.
  • Zařaďte vhodné sladkosti v rozumné míře do celkového jídelníčku, který obsahuje ovoce, zeleninu, maso a ryby, a dohlédněte na to, aby dítě mělo spoustu zdravého pohybu.
  • Jako dospělý dávejte dětem dobrý příklad a svou vlastní spotřebu sladkostí omezte.
  • Nepoužívejte sladkosti jako odměnu ani je dětem neberte za trest. Pokud to uděláte, stoupne v očích dětí jejich cena a budou se pak podle toho chovat.
  • Omezte konzumaci sladkých nápojů a nápojů obsahujících kofein – ty se také řadí mezi sladkosti.
  • Než půjdete nakupovat, dohodněte se s dítětem, že mu koupíte nějakou sladkost, kterou si pak může v předem určenou dobu sníst. Vaše dítě pak bude vědět, že sladkost dostane, a nebude se jí proto domáhat.
  • Nenahrazujte sladkostmi hlavní jídlo.
  • Nezapomeňte pak dítě přimět, aby si vyčistilo zuby.

Tyto tipy platí pro konzumaci sladkostí dospělými i dětmi. U dětí s celiakií, které jsou zvyklé mít v jídle určitou disciplínu, nebude těžké je zavést do praxe, i když samozřejmě jako každé dítě vždycky najdou způsob, jak pravidla trochu ohnout ve svůj prospěch. Dobrý rodič ví, kdy je potřeba být přísný a kdy musíte dítěti, které se už takhle vypořádává s obtížnou situací, dát větší volnost.